Sápmelaččain ja álbmotjoavkkuin geat eai leat sápmelaččat leat olu ovttalágan hástalusat
Nyhet
|Publisert
Álbmotdearvvašvuođahástalusat maid mii oaidnit norgga álbmogis obbalaččat gusket maiddái sámi álbmogii. Seammás raporterejit sápmelaččat veahá unnit psyhkalaš gillámušaid ja eallinkvalitehta birra go buohtastahttá álbmogiin muđui. Dan čájeha FHI ja Sámi dearvvašvuođaguovddáža raporta.
Denne nyheten er eldre enn 30 dager og informasjonen kan være utdatert
Ta meg til forsidenDearvvašvuođa- ja fuolahusdepartemeanta lei addán Folkehelseinstituttetii (FHI) ja Sámi dearvvašvuođadutkama guovddážii Romssa universitehtas (UiT) ráhkadit máhttovuođu álbmotdearvvašvuođa ja eallindili birra sámi guovlluin. Kapihtal váldojuvvui fárrui áibbas ođđa kapihttalin Álbmotdearvvašvuođaraportii, mii lea FHI čoahkkáigeassu máhtus álbmotdearvvašvuođa birra Norggas.
– Raporta čoahkkáigeassá ahte dearvvašvuođahástalusat obbalaččat Norgga álbmogis maiddái gávdnojit sámi álbmogis. Dat čujuha maiddái ođđa fuomášumiide, earret eará movt sámit vásihit eallinkvalitehta. Raporta addá ođđa ja dehálaš ipmárdusa Norgga eamiálbmoga dearvvašvuođadili birra, lohká Liv Elin Torheim, FHI ossodatdirektevra.
Min guovlluin gos sápmelaččat ja eará čearddaid olbmot leat eallán ovttas guhká, čájeha dutkan ahte álbmogis leat olu ovttalágan dearvvašvuođahástalusat. Dasa gullet earret eará tiipa-2 diabetes, váibmo- ja váibmosuotnabuozanvuođat, badjemeare deaddu, buoidivuohta ja psyhkalaš váttut.
Sámi joavkkuid eallinkvalitehta ja psyhkalaš dearvvašvuohta
Raporta buohtastahttá movt sápmelaččat ja eará čearddat árvvoštallet iežaset eallinkvalitehta, mii mearkkaša sin vásáhusa duhtavašvuođas ja loaktimis eallimis obbalaččat. Obbalaččat gehččojuvvon čájeha analysa ahte sápmelaččaid olahusat leat sullii ovttaláganat álbmogiin muđui go guoská jearaldahkii sin eallinkvalitehta birra. Dan čájehit dáhtaid analysat álbmotdearvvašvuođaiskkademiin fylkkain (2019-2022), main Norlándda, Romssa ja Finnmárkku sápmelaččaid vástádusat leat buohtastahtton eará fylkkaid álbmogiid vástádusaiguin.
– Vaikko leatge smávva erohusat sápmelaččaid vásihuvvon kvalitehtas álbmoga ektui muđui, de leat leat dat bistevaččat. Tendeanssa ahte sápmelaččat raporterejit veahá heajut eallinkvalitehta go álbmot muđui, sáhttá dulkot vuollásaš tendeansan. Lea danne dehálaš oažžut ođasmahtton máhtu maid geavaha dearvvašvuođa- ja sosiálaásahusain nu ahte erohusat eai stuoro, lohká Liv Elin Torheim.
Sihke nissonat ja dievddut geain lea sámi duogáš raporterejit eanet psyhkalaš váttuid buohtastahtton eará čearddaid álbmogiiguin. Jagiid 2019 rájes 2022 rádjái Fylkkaiskkademiin oaidnit mii ahte 18 proseantta sámi nissoniin raporterejit psyhkalaš váttuid, buohtastahtton 15 proseanttain nissoniid gaskkas álbmogis muđui. Vástevaččat raporterejedje 13 proseantta sámi dievdduin psyhkalaš váttuid, buohtastahtton 11 proseanttain dievdduid gaskkas álbmogis muđui. Sullasaš treanddaid gávdnat mii maiddái SAMINOR iskkadeamis.
– Historjá Norgga eamiálbmoga birra lea historjá koloniserema assimilerema ja iežas kultuvrra massima birra. Dát almmustahttojuvvui hui čielgasit duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raporttas (stortinget.no). Psyhkalaš váttut čuvvot guhkes áiggi dáruiduhttimis. Dát leat dehálaš fáddá SAMINOR 3 álbmotiskkadeamis mii lea jođus, dadjá Ann Ragnhild Broderstad Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáža ja SAMINOR fágalaš jođiheaddji.
Sápmelaččat gillájit eanet veahkaválddi ja vealaheami
Olbmot geain lea sámi duogáš raporterejit eanet go olbmot geain ii leat sámi duogáš ahte leat gillán veahkaválddi mánnávuođas ja/dahje rávis olbmo agis. Dát guoská sihke dovdduidečuohcci, fysalaš ja/dahje seksuála veahkaváldái.
Sápmelaččat raporterejit maiddái dávjjibut ahte leat gillán vealaheami go álbmot geat eai leat sápmelaččat, ja sámi duogáš raporterejuvvo dávjjimusat leat sivvan vásihuvvon vealaheapmái.
– Vealaheapmi ja veahkaváldi leat dovddus riskafáktorat heajos dearvvašvuhtii, ja mii oaidnit dađi bahábut ahte dát gávdno eanet sámi joavkkuin. Dát lea duođalaš álbmotdearvvašvuođaváttisvuohta ja servodathástalus mainna ferte dahkat juoidá, lohká Broderstad.
Buoret máhttu sámi álbmotdearvvašvuođa birra gáibida heivehuvvon dáhtačoagginvugiid
Okta dain stuorimus hástalusain maid raportat deattuhit, lea váilevaš luohtehahtti dáhtat sámi dearvvašvuođa birra. Čearddalašvuohta ii registrerejuvvo nationála dearvvašvuođaregistariin, juoga mii dahká váttisin oažžut ollislaš gova sámi dearvvašvuođas.
– Barggu olis dainna máhttovuođuin lea čielgan ahte váilu ođasmahtton máhttu olu joavkkuid birra, earenoamážit nuorra sápmelaččaid birra. Buoridan dihte máhtu sámi álbmotdearvvašvuođa birra dárbbašit mii heivehuvvon dáhtačoagginvugiid, dadjá Torheim.
Kronalaš buozanvuođaid, veahkaváldi ja heajos mentála dearvvašvuohta leat treanddat mat gávdnojit eanas eamiálbmotservodagain máilmmis. Vaikko Norga sáhttáge čujuhit ahte gávdno unnit go eará eamiálbmotservodagain riikkaidgaskasaččat, de čujuha raporta ahte treanddat maiddái oidnojit Norggas.
– Mii dárbbašit eanet dutkama ja daguid vai buorebut ipmirdit ja sáhttá adreseret sámi dearvvašvuođahástalusaid. Dasa gullá dárbu viidát dáhtačohkken, earenoamážit guovlluin gos sámi álbmot ássá olggobealde árbevirolaš sámi guovlluid, loahpaheaba Broderstad ja Torheim.
Raporta heittotvuođat
II leat guđegelágan almmolaš registreren geat leat sápmelaččat. Eai gávdno danne dárkilis logut olu sápmelaččat ásset Norggas, dahje čielga dieđut gos sápmelaččat ásset. Lea hástaleaddji atnit čearddalašvuođa statistihkalaš analysain danne go sámi gullevašvuođa ja duogáža sáhttá defineret iešguđet láhkái. Dát lea hástaleaddji go galgá meroštallat statistihka sápmelaččaide joavkun, dahje iskat leat go erohusat gaskal sápmi álbmoga ja álbmoga geat eai leat sápmelaččat. Guorahallamiin mat leat geavahuvvon dán raporttas lea sámi čearddalašvuohta fátmmastan sihke gielalaš duogáža ja iešidentifiserema.
